Co je to HCM :: Stránky (nejen) o HCM

KARDIOMYOPATIE

Ze získaných chorob srdce tvoří velkou část kardiomyopatie. Podle definice WHO je kardiomyopatie onemocnění srdečního svalu spojené s jeho dysfunkcí, při kterém dochází ke změně velikosti komory nebo komor současně se změnou stažlivosti srdečního svalu. U koček dochází zejména ke vzniku hypertrofické kardiomyopatie.

HYPERTROFICKÁ KARDIOMYOPATIE (HCM)

Hypertrofická kardiomyopatie je onemocnění srdečního svalu, při kterém dochází ke změně velikosti komor (zbytnění srdeční svaloviny) a zvětšení síní, které ovlivňuje práci srdečního svalu, srdeční rytmus a dynamiku. Poškozená bývá většinou levá strana srdce. Vyskytuje se u lidí, koček, sporadicky u psů a prasat. Jak je předávána a děděna zatím není zcela jasné. Víme však, že je častou příčinou selhání oběhové soustavy, vzniku krevních sraženin a může způsobit tzv. náhlé sdreční selhání (SCD - sudden cardiac death). Nedávné studie ve Spojených státech a Evropě vedly k objevení genu zodpovědného za vznik či zesílení hypertrofické kardiomyopatie. Původ genetické choroby je dokázán u Mainských mývalích koček a nejnověji také u plemene Ragdoll.

KTERÉ KOČKY MOHOU ONEMOCNĚT HCM

Plemena nejvíce postižena HCM jsou britská kočka, mainská mývalí, norská lesní, sibiřská/něvská maškaráda, kanadský sphynx, ragdoll, devon rex a german rex. Existuje rovněž rostoucí tendence k HCM u jinýh plemen koček - Siamská, Barmská, Bengálská a Perská. HCM je rozšířeno i mezi klasickými domácími kočkami. Procentuální výskyt se uvádí zhruba 10-20 %, v některých sledovaných populacích byl zjištěný počet nemocných jedinců až třikrát větší.

V JAKÉM VĚKU SE PROJEVUJE HCM U KOČEK

Nejčastěji se týká mladých koček ve věku 1-5 let, ale může se projevit také u koček starších než 10 let. Ale tehdy nemluvíme o klasické HCM, pouze o sekundární kardiomyopatii související obvykle s nemocemi stáří - jako je hypertyreóza, chronické selhání ledvin, vysoký krevní tlak.

CO SE STANE SE SRDCEM S HCM

Klasická forma HCM vzniká, když dojde k abnormálnímu zesílení srdečního svalu, především levé strany srdce. Toto zesílení se může týkat pouze stěny levé komory nebo jen přepážky, ale nejčastěji je pozorováno ve formě symetrického zesílení obou částí (přepážky i stěny levé komory). Velmi zřídka dochází k zesílení stěny pravé komory. Tento typ kardiomyopatie, která se obvykle projevuje poruchami rytmu a náhlým srdečním selháním, byl pozorován u Mainských mývalích koček - nese název arytmogenní kardiomyopatie pravé komory (ARVC - Arrhytmogenic Right Venticular Cardiomyopathy). U tohoto typu kardiomyopatie byl zjištěn rovněž genetický původ u plemene Mainská mývalí.
Se zvětšováním tloušťky srdeční stěny se srdeční sval stává tužší a hůře se plní krví. Současně může docházet k tomu, že se krev vrací zpět do levé předsíně, která se při tomto onemocnění zvětšuje (což je viditelné na rtg-snímcích a echokardiografickým vyšetřením). Zmenšování velikosti komory a abnormální zpětný průtok krve do levé předsíně (tzv. nedomykavost mitrální chlopně) a často poruchy průtoku krve do aorty, do které uzavírá cestu zesilující mezikomorová přepážka, způsobují šelesty, slyšitelné při kardiologickém vyšetření.

Poměrně typickým příznakem nejen u koček je hromadění tekutiny v hrudníku nebo plicích (plicní edém), což vede k výrazně zesíleným příznakům dušnosti a usilovnému abdominálnímu dýchání (dýchání podporovaném prací břicha). Někdy se objeví průběh nemoci bez příznaků, která je najednou zjištěna klinickým vyšetřením nebo kočka, do té doby zdravá, náhle zemře. Smrt je způsobena těžkými poruchami srdečního rytmu. U některých koček dochází k tvorbě sraženin na stěně zvětšující se levé předsíně, tyto sraženiny se mohou následkem nepravidelného průtoku krve odtrhnout od stěn a migrovat spolu s krví břišní aortou do tzv. velkého krevního oběhu, tedy do cév celého těla. Tam může docházet k jejich sekundárnímu nasednutí a tím způsobenému zhoršení průtoku krve v postiženém místě, případně k úplnému ucpání cévy. Často se jedná o cévy vedoucí k zadním nohám (tehdy dojde u kočky k náhlému ochrnutí a kočka táhne nohy za sebou), cévy zásobující ledviny a střeva (v tomto případě je jediným příznakem stále horší stav kočky, horečka, neurčité bolesti břicha a další méně typické příznaky, které brání jednoznačné diagnóze).

JE KARDIOMYOPATIE VROZENÁ VADA ?

Kočka nemocná HCM se nenarodí s touto nemocí, ale vzhledem k potvrzené dědičnosti a v současné době zjištění jediného genu (MYBPC mutace) odpovědného za abnormální změny srdečního svalu, můžeme HCM považovat za genetickou vadu. Kočky se narodí s chybnou genetickou výbavou, ale vývoj této nemoci je pomalý. Často se první příznaky onemocnění projeví až po 12-24 měsících života u pozitivního homozygota (obě vadné alely genu, tzn. HCM/HCM)., někdy i později. Běžné bývá zjištění nemoci mezi 4-6 rokem u heterozygota (jedna vadná alela genu, tzn n/HCM). U rizikových plemen je v případě chovných koček důležité pravidelné kardiologické vyšetření (především echokardiografické) provedené specialistou - kardiologem v intervalech 12-24 měsíců. Toto vyšetření má velký význam pro budoucí chovné linie.